V Africe lidé věří, že když se nám v životě přestane dařit a začneme mít pouze smolné dny, znamená to, že se naše osobní hvězda ztratila z hvězdné dráhy. Nebo lépe řečeno – někdo nám ji ukradl a zahodil daleko do černé díry. Naše hvězda je zkrátka v trapu a jen tak se zpátky nevrátí. Co v tu chvíli dělat?
Život nám velmi často přináší neočekávaná překvapení a situace, které bychom si sami nikdy nevybrali. Je to proto, že vesmír funguje v dualitě, což znamená, že se nám dějí věci hezké, ale i ty méně příjemné. Záleží ovšem pouze na nás, jak se k tomu postavíme. Můžeme si nechat naši osobní hvězdu vzít a jenom tomu tiše v koutku přihlížet. Ale také si můžeme osušit slzy, zvednout se a statečně si hvězdnou zář zpět vybojovat.
Když jsem byla malá, pozorovala jsem s babičkou a dědou každý večer o letních prázdninách padající hvězdy a vždy si něco toužebně přála. Nikdy mne nenapadlo, že letící hvězda vlastně předznamenává pád k zemi, ať již přeneseně či skutečně. Pády jsou bolestivé, ale na cestě našeho růstu jsou prostě nevyhnutelné. Pokud si dovolíme upadnout a dokážeme se zvednout a vrátit se zpět na hvězdnou dráhu, stáváme se vítězi. To nás ostatně učí i jóga prostřednictvím praxe rovnovážných pozic. Pokud praktikujeme například pozici stromu, Vrkšásanu, nebo pozici tanečníka, Nataradžásanu, ale máme problém v nich setrvat a stále „padáme“ dolů, na podložku, vůbec si to nevyčítejme. Cílem není pozici perfektně zvládnout, ale umět se do ní vracet, zas a znovu, i přesto, že bychom někdy jógovou podložku nejraději srolovali a z lekce odešli. Protože cesta je někdy cíl. Protože proces nás učí nejvíc.
K tomu, abychom dokázali vstát, ať už z podložky či z tvrdé země, je potřeba mít nutnou dávku odvahy. Odvahu být a odvahu žít. Odvahu být opravdový, umět přijmout své pády a umět ocenit své návraty na hvězdnou dráhu. Dost často je to bolestivý proces, který nás ale může posunout a rozzářit mnohem více, než bychom si mohli na začátku myslet.
Hvězdy dokáží zářit až několik milionů let, my tolik času nemáme. Zato ale máme možnost ovlivnit čas, kdy zářit budeme. Nenechme si tedy naši osobní hvězdu vzít jen tak někým či něčím a buďme odvážní žít, opravdově.